Dark Side

bite
tongue
deep
breaths

Kdo zhasl měsíc?

Před očima se míhají obrazy. Už ani nevím, co znamenají.
Moc jich je.
Minulost, budoucnost, sny, pocity.
Moc filosofie.

flashbacks
i was happy…for a while
tak všechno nejlepší Téro

Na celým mým Tumblru mám asi nejraději, že když mám náladu na scrollování, tak vidím v řádkách všechno, co se během posledních dvou let? jo, myslím, že jo, odehrálo.
Jaká jsem byla a jaká jsem teď.
A taky si říkám, what the fuck, jak jsem mohla takhle něco napsat / tohle napsat / být taková píča?
Ale mám to ráda.

☹SADBOYS☹
Kdyby byl svět svobodný…

…obravila bych si vlasy na růžovo nebo tyrkysovo. To jsem se ještě úplně nerozhodla. Obě barvy jsou totálky cool, obě by vypadaly cool na mojí hlavě. Nic méně impřes nesvobodnost světa si je obarvím na období skrz Votvírák etc. Jenom chalkingem, takže teoreticky bych se pak mohla vrátit mezi pouta blonďatá.

…zdobila bych svoje tělo. Velké nápadné kérky, piersingy, mikrodermály.

…šla bych po ulicích pražského centra třeba v podprsence, nebo v tílku bez podprsenky. Nenosila bych kalhotky.

…neuvázala bych se ke vztahu. Neříkám, že bych nikoho nemilovala, ale jenrozdíl mezi láskou a fyzickou touhou. Touha obvykle přebíjí lásku, tak proč se upínat. Proč se nebavit.

…šla bych bez jediného pocitu studu na záchod. Pustila bych si hudbu, zapálila cigaretu, přečetla článek a bez jediného pocitu studu bych zase odešla.

…nelhala bych. Nechci lhát, nikdo nechce lhát, ale být upřímný asi nejde. U spousty věcí nelžu, ale…maskuju je? Jo, to je asi správné slovo. Očekávám pravdu, i když já ji nemůžu 100% nabídnout.

…stála bych nahá v okně. Není asi nic svodnéjšího. Stát nahá v okně, dívat se na ruch města, kouřit, pít kávu, džus, víno, whatever, nechávat se ovívat jarním vánkem.

…krkla bych si po pivu. Omg, vždyť je to nutnost u piva.

jednička

Už jsem pár dnů, týdnu, neotevřela deníčka. Asi bych měla.
Už mi líská z toho. Jak mám v sobě nevyřčený myšlenky.
Unavující. Zmáhájící. Unavující okolí.

Dneska.
Dneska přijedu domů a všechno mu řeknu. Udělám si k tomu kávu.
Taky si musím koupit náplň do pera, píšu odpornou reklamní propiskou naší školy.
A musím si pořídit zápisník. Malý, kapesní, na poznámky a myšlenky a nějaký ty poetický záchvěvy, co mi občas blesknou.
A vlastně jak je teď pěkně, tak mám takovou hipsterskou pseudo kreativní náladu. Možná shoda všech faktorů.

A taky jsem si řekla, že se nezměním.
Kvůli nikomu. Budu si dělat věci tak, jak chci.

Nemám ráda, když mě přítel zkouší. Když se mě ptá, jestli u může u nás spát, i když ví, že nepřijede, i když kdyby sem jel, měl kde spát.

Nemám ráda, když si myslí, že se nezajímám, když mu píše nějaká slovenka. Nemám ráda, když mi napíše, že s tou slovenkou půjde na koncert, i když jí nezná a k tomu dopíše, že se mu líbí. Nemám ráda, když vyvolává umělé situace, abych začla žárlit a zajímat se. Mě ta holka stále nezajímá.

Nemám ráda, když zapomíná.

Nemám ráda, když chci vědět jednu blbou informaci a dělá mu problém mi jí zjistit.

Nemám ráda, když se mě ptá, co je se mnou. Buďto to nevím nebo mu to neumím říct.

Nemám ráda, když mě nenechá říct, že ho mám ráda, když chci, když to v tu chvíli real cítím.

i’m sooo fucked up